Recenze: Blawan - "Wet Will Always Dry" & Inigo Kennedy - "Strata"
BLAWAN - "WET WILL ALWAYS DRY"
Jamie Roberts aka Blawan je britský DJ, který od roku 2010 vydal spoustu techno singlů a EPček, ale žádné studiové album... až doteď :-). Osmitrackové album "Wet Will Always Dry" vyšlo teď 18. června a já jsem na něj strašně zvědavá, protože Blawan má osobitej styl, dělá zajímavý techno, acid, ambient i industrial tracky.
01. "Klade" Nejdřív se jako intro rozezní zvuky jak z vesmírné rádiové stanice (nebo jak to popsat :-D), které různě rezonují po celou dobu trvání tracku a jsou to, co ho dělá zajímavým. Minimalistický, ale výrazný beat udává jednoduchý, jednotvárný rytmus. Pro začátek může být... 7/10
02. "Careless" Docela dobře šlapající electro minimal, doplněný krom elektrizujících zvuků a krátkých melodických tónů taky o sampl lidského hlasu (podle rave.cz by to měl být přímo Jamieho hlas), který tracku dodává takovou temnou, deep atmosféru. Good. 7.5/10
03. "Tasser" Pokračuje se v minimalu, který je tentokrát spíš industriální než electro a opět nejvíc zaujme neidentifikovatelný strojový zvuk: zazní hned na začátku a provází celý track, který šlape ještě víc než ten předchozí a po celých 6 a půl minuty nenudí - objevujou se v něm zajímavý pasáže, oproti některým jiným trackům, který třeba nejsou špatný, ale jsou moc jednoduchý a monotónní na to aby bavily dýl než 3 minuty... 9/10
04. "Vented" Deska se rozjíždí čím dál víc - tady nás Blawan fakt nešetří, proper industrial dark techno opět s krátkými melodickými tóny; objeví se i celkem temná pasáž jako vystřižená ze starýho němýho sci-fi filmu (připomíná to motivy s kterými pracuje Jeff Mills na albu "A Trip To The Moon", recenze zde: https://ravepunkerz.estranky.cz/clanky/aktualne/recenze--jeff-mills----a-trip-to-the-moon----perc----bitter-music-.html). Předchozí track mi nicméně přišel celkově zajímavější. 8/10
05. "North" Opět divný zvuky, u kterých mám ale pocit, že už jsem je někde slyšela; Jamie si s nima ale v průběhu tracku různě hraje, takže to není vyloženě klišé. Úplně nejlepší je ale pasáž, kdy ty zvuky po asi 2 minutách vygradují a začnou znít čistě jenom beaty a track se začne vyvíjet úplně jiným směrem. Tyhle věci mě v technu hrozně baví B-). Konec je divnej. 8/10
06. "Stell" Industriálně ambientní začátek se mi moc nelíbí a celkově mi tato skladba připadá slabší. Je zase spíš minimalističtější, se samplem vokálu a dalšími zvuky, ale ne moc záživná; ideálně měla skončit tak po 4 a půl minutách, ta poslední minuta a půl je tam úplně zbytečná. No, pořád je to ale lepší než nějaká disco sračka :-). 6/10
07. "Kalosi" Konečně zase něco živějšího a energičtějšího B-). Je to trochu podobný tracku "Tasser", ale "Kalosi" je rychlejší, víc připomíná oldschool techno a samozřejmě používá jiný doprovodný zvuky; je ale neméně zajímavý. Rezonující zvuky občas působí až rušivě, což trochu vynahrazuje poslední čtvrtina tracku, kde se téměř neobjevují. 8.5/10
08. "Nims" A opět zajímavý track na konec. Pokračuje se ve svižném tempu udávaném rázným beatem, dominantní je opět směs různých zvuků, možná až moc překombinovaná, ne úplně dobře sedící do rytmu skladby - jemné tóny znějící asi od půlky cca do tří čtvrtin tracku jsou na poslech daleko příjemnější a líp tam sedí. Ale špatný to není. 7/10
Blawanovo krátké album obsahuje, jak jsem očekávala, osobité techno tracky, pohybující se na rozhraní minimalu, industrialu a dark techna. Album je celkově poměrně temné, ale přesto líp poslouchatelné než třeba Percovo "Bitter Music" (viz odkaz na recenzi výše), i když v některých případech výrazné industriální zvuky trochu ruší. Většina skladeb je vystavěná na stejným principu, ale přesto se od sebe tracky zvukově vzájemně liší, takže to není "na jedno brdo". Čekala jsem ovšem i nějakej ambient na oddech, třeba něco experimentálního na styl staršího tracku "Fram" nebo trochu do breakbeatu jako "Iddy" (sedl by třeba místo "Stell"), ale kdepak - samý techno... :-). Celkový hodnocení alba: 7.5/10.
INIGO KENNEDY - "STRATA"
Druhý album, na který se vrhnem, je taktéž od britského techno DJe a tím je Inigo Kennedy. Poslední album "Vaudeville" vydal před 4mi lety a celkově je "Strata" jeho šesté album (první "Specific Formal Patterns" vydal v roce 1997). Inigo je (nebo aspoň býval) na techno scéně hodně uznávaným umělcem, a má proč být: jeho tvorba se podobá klasikům jako už zmíněný Jeff Mills aj. Obal je jednoduchý, ale pěkně barevný (narozdíl od nudnýho coverartu Blawanova alba, na kterým je nejzajímavější písmo), tak se mrknem co skrývá obsah...
01. "Clarion Call (Coda To Nothing)" Na začátek byl jako intro zvolen tento chillout track, vyvíjící se od začátku až do konce: na začátku základní jemná melodie, na kterou se nabalují další vrstvy a vysoké tóny jak skladba nabírá na intenzitě; melodie je sem tam doplněná o strojové zasyčení, ve druhé polovině je zvuk skladby posazen níž a melodie se postupně vytrácí až zůstane znít jenom zvuk projíždějícího vlaku, kterej jsem sice moc nepochopila, ale ok, proč ne. 8/10
02. "Trapezoid" Melodická skladba, rytmicky spíš do housu, beaty minimalistické ale komplexní. Melodie se obměňuje, sem tam je víc melancholická, sem tam výraznější a barvitější. Pěkný a zábavný odpočinkový track :-). 8/10
03. "Mood Shift" Tady už to Inigo bere pěkně od podlahy, tempo a techno beats jak chceš, do toho jednoduchá melodie podobná té v předchozí skladbě. Track je poměrně jednotvárný, ale pozorný posluchač vnímá jemné změny v melodii, která ke konci pomalu ustupuje. Skladba je dlouhá tak akorát, jen konec nemusel bý takto useklý - místo toho mohla melodie ustoupit úplně a konec přenechat beatům stejně jako začátek, ale i tak good, hodnocení je zatím konstantně 8/10
04. "Shudder" A pokračuje se pěkně rázně a nekompromisně B-). A opět s melodií, ale tentokrát víc dark a zezačátku spíš upozaděnou, beaty jsou dokonalý. A tak by to mělo u techna bejt. Track má hlavu a patu, nabývá postupně na intenzitě a v poslední třetině melodie opět ustupuje do pozadí, ale zároveň tvoří perfektní outro. Dobrá práce, moc cením! 10/10
05. "Breaking Point" Na začátku dost minimal, pak se to rozjede "industriálněji"; od začátku až do konce má tento track melancholickou, až depresivní atmosféru. Možná proto zatím nejslabší, ale za poslech to i tak stojí - další zajímavej kousek techno umění <3 7/10
06. "Magma" Jeden z tracků, u kterýho dáš na youtube insta-like sotva uslyšíš první beaty, protože tě zaujme hned v prvních vteřinách. Mám ráda takový tracky :-). Tento má skvělej rytmus i super temnou "pekelnou" melodii, jednoduchou i komplexněji namíchanou; v půlce je klidný intermezzo. Celkově je "Magma" dost dobrý, ale místy zbytečně zdlouhavý, tak o minutu kratší by bylo akorát, jinak mu není co vytknout. 9/10
07. "Stilness Expanded" Snivá melodie a tlumené nepravidelné údery, melodie se postupně rozvíjí, přidávají se další zvuky... Výsledek je poslechová relaxační hudba, která tě naprosto pohltí. Skvělej ambient/chillout, ale 7 minut mi připadá moc, resp. není to tak že by se u toho člověk nudil, ale už se to potom ve druhé polovině skladby dost opakuje, závěr je ovšem luxusní... 9/10
08. "Reminiscence" Zase něco trochu rytmičtějšího. Temné ambient techno s až horrorovou melodií a dobrým beatem (hlavně na začátku), ocenila bych ale tentokrát míň melodie a celkově si mylsím, že jsou tady o dost lepší tracky. 7/10
09. "Oblivion" A na závěr opět něco na relax. Rytmický temný ambient s příměsí acid a strings zvuku - zní to fakt dobře :-). Skladba se opět odněkud někam vyvíjí, baví i navzdory své délce (7 minut). Znám i lepší v tomto stylu, ale super. 9/10
Musím říct, že "Strata" je nejlepší techno album co jsem v poslední době slyšela - je skvělým příkladem toho, že i techno může být umění. Je to album řekla bych pro fajnšmekry, je hodně hypnotický když člověk zavře oči a fakt se do něj zaposlouchá, ať už co se týče tanečních skladeb co mají sice hodně melodie, ale pořád jsou poctivý techno, tak i těch relaxačních ambient chilloutů na odpočinek. "Strata" je opravdu umělecký počin a zároveň baví, celý CD má, jak se říká, příběh - jednotlivé tracky na sebe znatelně navazujou, i když je každý unikátní. Sem tam se samozřejmě nějaká nedokonalost vyskytne jako skoro všude, ale i tak si myslím, že 8.5/10 je super výsledek. Jo a pro ty, kteří by chtěli Iniga Kennedyho podpořit pořízením originálu jako já: album vyšlo na CD, 2x LP a jako MP3 download ;-).
Aktualizovaný kalendář rave akcí pro léto 2018: http://drive.google.com/open?id=1AaUmwfHHFij1rG5U8E-rbTRhhBfZvcuN