Jdi na obsah Jdi na menu
 


Recenze: Lost Frequencies - "Alive And Feeling Fine"(CD) & Marco Bailey - "Vibez" (EP)

19. 2. 2020

     Máme tu poslední kolo plánovaných rave music recenzí: dneska si dáme album od oblíbeného belgického deep & progressive house DJe Lost Frequencies (kterej bude mimochodem hrát na letošním Beats for Love), co vyšlo v říjnu 2019 u labelu Armada, a v Belgii zůstaneme i v případě EP od skvělýho techno DJe Marca Baileyho, co vyšlo v listopadu téhož roku u labelu Materia. Samozřejmě to není zdaleka poslední recenze na elektronickou taneční hudbu, kterou si tady na blogu budeš moct přečíst, ale tyto releasy už mám nějakou dobu v hledáčku a avizovala jsem, že se tu v nejbližší době objeví zrecenzované, což nastalo právě teď. ;-) Tak jdem na to!

 

LOST FREQUENCIES - "ALIVE AND FEELING FINE"

01. "Sun Is Shining" Dost dobrej vocal deep house. Ve 3 minutách ti track dá naprostý maximum bez toho, aby jsi byl/a frustrovaný/á z toho, že to není delší, a zároveň to není žádnej cheap pop-house. Celou skladbu provází příjemný (až "jazzový") mužský vokál, který zní na začátku sólo společně s tlumenými tóny akustické kytary. Na jednu stranu tak na chvíli vytvoří silný popový dojem (kterej ale zmizí hned s prvním efektem a rozezněním beatů), na druhou stranu funguje jako intro. Navazující deep beat je moc fajn, piánové intermezzo track skvěle osvěží a naváže na něj progressive build-up a melodie, která track zakončuje. Vokál figuruje jednak jako elektronický sampl a výrazný melodický prvek, jednak jako vyjádření radosti ze života, která je ústředním tématem celého alba ("Glory glory, hallelujah, I'm alive and I'm feeling fine,"). 8/10

02. "Truth Never Lies (feat Aloe Blacc)"  Tady se pokračuje v podobném duchu, ale tentokrát je to víc pop. Mužský vokál zní nicméně opět příjemně; na začátku je v doprovodu hlubokých tónů piána, pak se přidají průměrné zvukové efekty, které má každej rádiovej deep song, build-up a nějakej ten beat, kterej ale zaniká ve prospěch vokálu; ve druhé části songu lze slyšet funky tóny kytary, což dělá song zajímavějším, ačkoliv nemám ráda funk. Největší přednost songu vidím v textu - doporučuju si jej dohledat a poslechnout spíš Extended Mix, kterej je víc house. ;-) 6/10

03. "Crazy (feat Zonderling)" Na tento singl jsem narazila už dřív a nelíbil se mi. A teď jsem si připomněla proč. Nejdřív musím opět ocenit text - album si zatím uchovává dobrou životní filozofii - ale to je v podstatě všechno, co se mi na tomto songu líbí. Electro melodická linka nezní špatně, ale pomalost, trapnou jednoduchost a zaměření skladby na zpěv stejně nezvrátí. Je to pop-house s chytlavým refrénem a slizkým flute efektem, kterej jednu dobu neustále vyhrával ve všech rádiích, moderní diskotékovej hit. Nic pro mě. 3/10

04. "Beat Of My Heart (feat Love Harder)" Konečně zase skutečnej deep house! Sice opět s vokálem, ale je to něco úplně jinýho, než předchozí skladba - doporučuju porovnat... Na začátku upravené tóny akustické kytary a efektní nástup vokálu, kterej sice dostává v celé skladbě prostoru dost, ale ne tolik, aby strhával celou pozornost na sebe - působí víc jako přirozená součást opravdu deep houseového (tj. ne popového) tracku a je s ním taky podle toho nakládáno. Track má pěknej, středně rychlej, proměňující se beat, skvěle znějící rytmické prvky i deep melodie. Není mu v podstatě co vytknout, snad až na to, že tentokrát bych si ho dokázala představit delší než ty 3 minuty. 9/10

05. "Black & Blue (feat Mokita)" Hned jsem si vzpomněla na stejnojmenný film, co jsem zrovna před pár dny viděla a taky jej recenzovala. ;-D Ale k věci. Větší sračku jsem od Lost Frequencies ještě neslyšela a doufám, že už nikdy neuslyším. Protivně ukňučenej vokál; chillstep/trap beat by možná nebyl úplně k zahození, kdyby šlo o instrumentálku, nebo kdyby tam byl aspoň snesitelnější vokál a drop trval víc než 10 vteřin... Takhle je to dobrý možná jako background music do obchoďáku s hadrama, do rádia, na koupaliště nebo do nějakýho fancy klubíku, rozhodně ne do uší ravera. Nemohla jsem to ani doposlouchat - spíš jsem to jen proklikala... 1/10

06. "Recognise (feat Flynn)" Tady máme vocal deep house pomalejšího tempa, s dostatkem zajímavých zvukových elementů, super dropem a dobře zapamatovatelným výrazným vokálem. Ten teda ve slokách není nic moc - rozhodně už jsem v EDM slyšela daleko lepší vokály, ale když pak v refrénu přitlačí na pilu, je to v pohodě. :-) Slyším tam snahu udělat něco podobnýho jako "Crazy" a určitě to má potenciál komerčního úspěchu, ale bohudík to má blíž ke stylu skladeb jako je "Sun Is Shining" a dá se to v pohodě poslechnout. 6/10

07. "Sweet Dreams" Napůl popík (akustika + tentokrát ženský zpěv ve slokách), napůl chillstep (docela v pohodě drop). Rozhodně lepší než třeba "Black & Blue", ale... nuda. Rádiová nuda. Tak nevím... 3/10?

08. "Like I Love You (feat. NGHBRS)" Dokonalé spojení vokálního deep housu, tropical housu a progressive. Refrén si určitě vybavíš z rádia, ale zrovna tento song si tu popularitu fakt zaslouží. Bezpochyby si ji získal svou chytlavostí, melodičností a moderností, ale na rozdíl třeba od "Crazy" je to fakt kvalitní produkce, která i přes použití zpěvu nevybočuje z vod house music a užije si ji tak i raver. Nebudu popisovat vše co ve skladbě uslyšíš, vyzdvihla bych snad jen super kopák, doprovodné deep efekty a jejich spojení s až bigroomovými prvky v dropu a progressive melodií ve druhé části skladby. Zpěv je ve slokách spíš upozaděn, takže si můžeš dostatečně vychutnat instrumentální stránku tracku, a význam textu pokračující v duchu těch předchozích už je pak jen takovou třešničkou na dortu (doporučuju pustit si klip - jednak je zábavnej, i když jde jenom o sestřih záběrů z objíždění různých eventů, a jednak je zároveň i lyric videem). Opravdu hit, který si zaslouží být hitem. 10/10

09. "Lost Like Us (feat Throttle)" Snad první skladba na albu, která má přes 4 minuty. Na spolupráci s Throttle jsem byla dost zvědavá, protože to zní jako dost dobrý kombo (to ale i v případě Zonderling a nedopadlo to). A povedlo se! Musím říct, že jde o hodně zajímavej progressive/deep track. Úvod se nese ve znění synťáků, který mi okamžitě připomněli Deadmau5ovo electro, k tomu upravený ženský vokál, klasické deep "luskání", sem tam úder velkého bubnu, navazující deep houseový kopák, zajímavé melodické plochy, moderní build-up, dobrej drop a na konec neskutečně svěží melodie. Skvělá kompozice i propracovanost. Good. :-) 9/10

10. "Melody (feat James Blunt)" Už nějakou dobu je tohle můj oblíbenej song od Lost Frequencies. Hned napoprvé mě chytil za srdce i přes svou jednoduchost a přes to, že se jedná o spolupráci se známým folk-pop zpěvákem, kterej má v songu ne zrovna málo prostoru. Právě vokály jsou však jedna z věcí, který mě dostávají - no dobře, dostává mě celej track. :-) James Blunt má příjemnej hlas, skvěle napsanej text lze vyložit dvěma způsoby (buď jako vyjádření lásky k hudbě, nebo metaforicky lásky k nějaké osobě), akustická kytara se do intra skvěle hodí, no a když začnou znít beaty s deep houseovými tóny, vždycky si málem cvrnknu do gatí. Rozhodně není k zahození ani progressive houseový drop a zajímavé je i použití zvuku chorálu na závěr. Song má i pěknej klip. Jediný, co mě od začátku neskutečně sere, je to, že je to tak žalostně krátký... 9.5/10

11. "Paninaro" Suprovej progressive/deep housík a jeden z nejlepších tracků na albu. Repetitivní, upravený, jakoby dětský vokál opakující "paninaro" a chytlavý "o-oou" popěvek, piánko, svěží houseový beats a tóny, od poloviny údernej build-up s hezky elektrizujícím dropem a krásný zakončení opět klidným vokálem. Ty necelé 3 minuty stačí, ale klidně bych si to i dokázala představit delší. Jinak TOP. 10/10

12. "Before Today (feat Nathalie Slade)" Nádherný snivý progressive doplněný o příjemný ženský vokál, který tentokrát dostává méně prostoru - ve výsledku tak akorát. :-) Už jen úvodní electro tóny s jemnou melodickou linkou v pozadí doplněné o krátké samply vokálu dávají znát, že "Before Today" bude kvalitní track. Téměř 5 minut dlouhá skladba má úžasnou atmosféru a vyvolává až trans pocity; skvělej je postupně zrychlující rozjezd, na který navážou poměrně svižné beaty. Skladba je skvěle zkomponovaná a propracovaná a posluchače naprosto pohltí - jednoznačně plnej počet. 10/10

13. "Siente Me (feat Calavera & Manya)" A to nejlepší na konec: přes 5 minut dlouhej track s podobnou atmosférou jako předchozí "Before Today". Dokonalej deep house s acid samplem, elementy progressive a jemným mužským vokálem ve španělštině. Track má skvělý vývoj od prvního do posledního tónu a není tam ani jediná vteřina, která by mě nebavila nebo by se mi nějak nelíbila. Opravdu dokonalost sama, díky za takovou hudbu. <3 A když si k tomu pustíš video z oficiálního kanálu Lost Frequencies, dá to tomu ještě úplně jiný rozměr. :-) 10/10         

 

     Na albu "Alive And Feeling Fine" najdeme skladby od roku 2017 dál, jeho příprava tedy trvala 2 roky a na výsledku je to znát - nic odfláknutýho, všechno dělaný od srdce a s jasnou pozitivní vizí jak co se týče filozofie života, tak i tvorby, ne pro rychlý zisk - a to včetně komerčně úspěšných songů (např. "Like I Love You" mi v tomto připomíná Aviciiho "Wake Me Up" nebo "The Nights"). I když bych vály jako "Crazy" nebo "Black & Blue" nejradši se štítivým odporem hodila do koše a nejspíš si právě kvůli nim cédko nekoupím, v kostce je to dobrý album, který neznamená jen (z většiny) kvalitní hudbu (někdy víc mainstreamovou, někdy míň mainstreamovou, někdy naprosto úžasnou, někdy spíš průměrnou), ale celkově jde o hodnotné sebevyjádření sympatického mladého DJe a člověka - reprezentuje tvorbu hudební, hodnotovou (ve smyslu životních hodnot) i s ní související vizuální (pěkný zajímavý coverart, videoklipy). Znám samozřejmě i nějakou předchozí tvorbu Lost Frequencies (např. tracky "Reality" nebo "Are You With Me"), ale mám v ní mezery, které rozhodně hodlám vyplnit poslechem předchozího a zároveň prvního alba "Less Is More" z roku 2016. :-) Kdo se ptá na bodové hodnocení "Alive And Feeling Fine", tak to vychází na 7.5/10.

armada-music-lost-frequencies-alive-and-feeling-fi.jpg                       

     

 

MARCO BAILEY - "VIBEZ"

01. "Vibez" Hypnotické a velmi repetitivní techno temnějšího ražení. Track není ničím extra vyjímečný, ale jeho vývoj postavený na jemných i výraznějších změnách zaručí, že se nebudeš nudit, i když je skladba přes 9 minut dlouhá. Dobrej nadprůměr. 7.5/10

02. "Moon" Boží techno v oldschoolovém duchu. 128 BPM, tupé údery kopáku doplněné hi-hats na těch správných místech a "strojově bublavé" samply; délka něco pod 6 minut. Dobře zvládnutá kompozice skladby a důmyslnost změn vedle jen několika použitých samplů ukazuje, jak jednoduchá, a přesto složitá techno hudba je. A kurevsky zábavná. :-) Není co vytknout, skvělost. 10/10  

03. "Krint" Tady máme něco juicy a fresh, přes 6 minut dlouhý tribal tech-housík. Energický track s fajn tanečním beatem a bubínky; baví mě tam především ten synth. Klidně bych tam snesla i nějaký jednoduchý tribal vokální sampl, ale takhle je to taky dobrý. :-) 7/10

04. "Safe (DJ Hyperactive Rework)" Alias DJ Hyperactive znám ze spolupráce s Lenem Fakim, což je na techno scéně taky docela tvrdej hráč. Jakej je jeho nejnovější collab s Marcem Baileym? Dost slušnej. :-) Techno klasika, 5 a půl minuty, svižný tempo, dobrý build-up, práce s beaty, basy i tóny. Oproti delšímu, minimalističtějšímu originálu (kterej taky není vůbec k zahození) se tento remix víc blíží detroitskému oldschool technu a má víc harsh zvuk. I když je i originál moc dobře poslouchatelný a zapařila bych na něj s chutí, "DJ Hyperactive Rework" ti v klubu vytrhá parkety a na fesťáku vyvrátí stromy v okolí. Zároveň to však není nic přehnanýho, aby ti z toho praskaly bubínky - prostě si vychutnáš lahodný techýnko, co ti trochu polechtá závity a přivodí headbang syndrom. :-) Nice. 8.5/10

 

    Marco Bailey mě svojí tvorbou baví už od mých úplných začátků s technem. Hard trancem ovlivněné tracky jako "Scorpia" z roku 1996, tribal hardgroove jako "Ipanema" z roku 2001, tech-house jako "Rubber Band" z alba "Dragon Man" z roku 2011 nebo přímočaré dark techno, jaké hrál v roce 2015 na Apokalypse - to vše je Marco Bailey. Podobnou stylovou rozmanitost se mu podařilo vměstnat i do EP "Vibez": najdeme tu moderní dark techno i tech-house, převažuje však spíš klasický techno, což se mně osobně velmi zamlouvá. Všechny 4 tracky jsou dobrý, "Moon" je pak naprosto dokonalej. Suma sumárum to jako celek vychází na 9/10. "Vibez" EP vyšlo pouze na vinylu, takže pokud chceš Marca podpořit, originál se ti vyplatí jako DJovi nebo sběrateli.

 

     Do konce zimy tu máme 2 víkendy a pokud si dobře vybavuju, v Brně se teď nějaký to techno bude dít i přes týden, myslím že dokonce konkrétně dneska - pro více informací klikej zde: http://drive.google.com/open?id=1HR-gALStlXEY97V5fO-f5lAlY0_G02QO Kalendář na jaro sem dám co by dup. ;-) ...A je tu! První verze rave kalendáře jaro 2020: http://drive.google.com/open?id=1JB7X7chx7sZbgH3U_ZX_ase9wzW97gtu

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář