Report: GBH + support Brno (28. 5. 2022)
Když jsem viděla, že v Brně budou hrát GBH, věděla jsem, že na tenhle koncert jdu i kdyby nevím co. Jedna z nejlepších kapel ever a jedni z hlavních představitelů druhé vlny punku UK 82, ovlivnění také horror punkem. Začátkem července budou hrát i v Ostravě na fesťáku Punk22!!! spolu s The Exploited, Discharge a dalšími (což je punkovej line-up snů – chybí tam už jen The Misfits), ale to je ještě relativně daleko a je ve hvězdách, co bude, i když mám záměr jet i tam. :-)
V původním plánu bylo jít hned na první předkapelu, kterou byla česká parta Degradace, hrající klasickej punk-rock. Ale to je tak, když dáváš rozehřívačku v přilehlým parku: "Vole, za 5 minut hrajou." - "OK, dopijem a jdem tam." (...) "Kurva, oni hrajou už půl hodiny!" xD ...No, takže když jsme došli na Melodku, Degradace akorát hrála poslední song, kterým byl "No Image, No Style". Tím pádem v podstatě hned potom nastal čas na drink a kuřpauzu, která se po tom, co jsme se před klubem dali do řeči s partou mladých pankáčů, protáhla tak, že z druhé předkapely, kterou byli němečtí This Means War, jsme slyšeli pro změnu 3 poslední songy. :-D
Po další krátké pauze už ale hráli GBH a bylo to celkem brutální, hlavně ten moshpit. <3 Jen pro představu, po prvních třech songách jsem měla pocit, že mám vykloubený obě ramena. :-D A teď, když to píšu, su totálně rozbitá – ani ne tak z alkoholu, kterýho jsem na svůj běžnej standard vypila celkem dost, ale z toho kotle, ve kterým jsem ten chlast důkladně vypotila a kterej mě zamotal kolem dokola celýho placu a několikrát mě vyflusnul až na pódium. Pogo, strkanice, pády i stagediving – všechno bylo. :-P Punk forever. B-)
Co se týče samotnýho hraní kapely, hráli určitě přes hodinu – myslím tak hodinu a půl – a řezali do toho dobře, akorát zvuk byl tentokrát strašně přepálenej... Jak jsem psala u posledních dvou technoparties, že to bylo moc potichu, tak tohle bylo zase pro změnu moc nahlas, takže všechny songy, co hráli, zněly až na úvodní vyhrávky více méně stejně: rozpoznala jsem mezi nima jenom klasiku "Sick Boy", na kterou taky bylo pogo snad nejbrutálnější, a ještě "City Baby Attacked By Rats" ze stejnojmenného alba, který je z tvorby GBH asi nejlepší. Přitom mám jejich produkci naposlouchanou daleko víc (i když ne úplně ze 100 %) – TOP vály jako "Lycanthropy", "I Am The Hunted" nebo "No Survivors" jsem ale v jejich playlistu nezaznamenala (pokud je nehráli hned na začátku – o nějaký songy hned z úvodu jsem přišla). Takže výzva zvukařům všech akcí: příště prosím něco mezi, jo? :-D Vesmír musí bejt v rovnováze: když je to moc potichu, tak si to neužiješ, a když je to moc nahlas, tak z toho nic nemáš...
Takže koncert dobrej, snad až na ten zvuk; punkoví veteráni z GBH dobře komunikovali s publikem, jak je to na punkových koncertech zvykem, a to je na oplátku povzbuzovalo skandováním "GBH! GBH!", hvízdáním, potlesky a divošskými pokřiky. :-P Sešla se tam dobrá sebranka číratých punx i old skins – takovou účast na Melodce pamatuju naposled snad na SPS s E!E, a to už je pěkných pár let zpátky... A byla to fakt dobrá mela: vytuhla jsem už o půl 2. ráno a chrápala až do 10 a i tak se teď po jedné kapele cítím stejně jako loni po celým fesťáku. :-D Takže díkec všem a zas někdy příště, punk žije. <3
V létě nás čeká: http://docs.google.com/document/d/1ghvMn13ynIwp6JM8Uu_qxLpcxTSNi4Cs/edit?usp=sharing&ouid=102270401005000882224&rtpof=true&sd=true